MAKARSKA
(15 000 obyv.) leží na úpatí Biokova, v pøirodním pøístavu uzavøeném z jihovýchodu mysem Osejava a ze severozápadu poloostrovem sv. Petra. Makarska je hospodáøské, kulturní a turistické støedisko Makarského pøímoøí. V pøístavu je trajektové pøístavištì linky do Sumartinu na ostrovì Braè. Sestává ze starého jádra støedomoøského typu a novìjší èásti s hotely, restauracemi, obchody apod.
Má nádhernou 1500 m dlouhou pláž v borovém lese s mnoha pískovými zákoutími.
Vznikla z Makru, osady pod Biokovem, která se zmiòuje jako Maccurum 4. kvìtna r. 533 v listinách cirkevního snìmu v starobylé Salonì. Teprve zaèátkem 16. st. se v tureckých, chorvatských a latinských prámenech støetáváme s toponymem Makarska.
Na velkém pøíkrém mìstském námìstí, pojmenovaném na poèest básníka Andriji Kaèiæe Miošiæe, vynika jeho pomník (1889, dílo Ivana Rendiæe) a kostel sv. Marka ze 17. st., v kterém se peèuje o hodnotná sochaøská a maliøská umìlecká díla. Nejhezèí kostelní oltáø je dílo benátského mistra Pietra Onigha. Pøed kostelem je barokni kašna z 18. st.
Na poloostrovì sv. Petra je stejnojmenný kostel z 9. st., zboøen za zemìtøesení r. 1962, ale obnoven r. 1992. Ve františkánském klášteøe sv. Marie z 16. st. je umístìna velice bohatá knihovna, Malakologické muzeum s jednou z nejbohatších sbírek mušlí na svìtì a sbirka barokního náboženského malíøství.
Na bøehu je pozdnìbarokní kostel sv. Filipa Neriho a Mìstské muzeum. Pomnik ve tvaru štíhlé pyramidy na vjezdu do mìsta byl r. 1808 postaven na poèest francouzského maršála Maømonta.
Nedaleko Makarské je Vepric, poutní místo Panny Marie Lurdské. Díky své pøírodní kráse a zasvìceném ovzduší je oblíbeným poutním místem.
Jako strážci Makarské se na úpatí Biokova umístily vsi Veliko Brdo, Puhariæi, Makar a Kotišina, v které je Biokovská botanická zahrada.
V tìchto obcích se zachovála krása pùvodního lidového stavitelství a proto jsou dnes oblíbenými výletními místy.